Referát - Starověký Řím - za principátu
Upevnění principátu v 1. století n.l.
Tiberius, syn Octaviana Augusta, vládl od roku 14 n.l. do roku 37 n.l. Tiberiovým nástupcem se stal jeho adoptivní syn Caligula. Caligula vládl od roku 37 n.l do roku 41 n.l. Caligulovým nástupcem byl jeho strýc Claudius (vládl od roku 41 n.l do roku 54 n.l.) Claudiovým nástupcem se stal syn jeho ženy z předchozího manželství Nero (vládl od roku 54 n.l do roku 68 n.l.).
Po Neronově smrti provolaly legie císařem svého velitele Tita Flavia Vespasiana (vládl od roku 69 n.l do roku 79 n.l.). Claudius připojil k Římské říši jižní Británii. Nero proslul krutým pronásledováním křesťanů, které obvinil ze způsobení požáru Říma. Vespasianuv syn Titus vládl od roku 79 n.l. do roku 81 n.l. Titův mladší bratr Domitianus vládl od roku 81 n.l. do roku 96 n.l.
Adoptivní císaři
Svobodní rolníci i otroci se nazývali kolony. Císaři vládnoucí v letech 96 n.l. až 192 n.l. se nazývají adoptivními. Císař si za svého života našel nástupce, kterého adoptoval za svého syna, tito nástupci se nazývají adoptivními císaři.
Císař Hadrianus (vládl od roku 117 n.l. do roku 138 n.l.) proslul systémem opevnění zvaného limes romanus. Marcus Aurelius (vládl od roku 161 n.l. do roku 180 n.l.) bývá nazýván filozof na trůnu. Způsob obhospodařování pozemků, kdy velkostatkář usazoval kolony na své půdě, kterou obdělávali a odváděli mu dávky, se nazývá kolonátem.
Císař Traianus (vládl od roku 98 n.l.do roku 117 n.l.) byl první císař neřímského původu, pocházel z Hispánie, za jeho vlády měla říše největší území. Hadrianus postavil obranný val v Británii nazývaný Hadrianův.
Císař Marcus Aurelius napsal filozofické dílo Hovory k sobě. Způsob, kdy se výrobky směňovaly za jiné výrobky, se nazývá naturální směna;výměna.
Rozpad říše Římské a stěhování národů
Theodosius byl posledním císařem, který vládl spojené říši Římské. Roku 395 n.l. se Římská říše rozdělila na říši východořímskou a na říši západořímskou. Ve 4. a 5. století došlo k velkému přesunu kmenů, tzv. stěhování národů. Roku 451 n.l. Římané porazili Huny v bitvě na Katalaunských polích. Náčelník Hunů se jmenoval Attila. Ostrogóti se usadili v Panonii, území dnešního Maďarska.
Roku 410 n.l. Vizigóti vyplenili Řím. Kmeny Vandalů se usadily v severní Africe. Roku 455 n.l. Vandalové zpustošili Řím.
Posledním římským císařem byl Romulus Augustus. Říši germánských kmenů Ostrogótů a Vizigótů rozvrátili roku 375 n.l. Hunové. Kmeny Vizigótů se usadily kolem dnešního města Toulouse, kde vznikla Tolosánská říše. Roku 476 n.l. sesadil římského císaře Romula Augusta Ostrogót Odoaker.
Konec římské republiky - rané období císařství
43 př.n.l - druhý triumvirát (Antonius, Octavianus, Lepidus) - tato dohoda již měla podobu oficiálního orgánu moci
27 př.n.l. - 14 n.l. - Augustus prvním římským císařem
64 n.l. - požár Říma
79 - 81 n.l. - Titus římským císařem
31 př.n.l - bitva u Actia = konec občanských válek v Římě
69 - 96 n.l. - dynastie Flaviů
14 - 37 n.l. - Tiberius římským císařem
37 - 41 n.l. - Caligula římským císařem
41 - 54 n.l. - Claudius římským císařem
54 - 68 n.l. - Nero římským císařem
69 - 79 n.l. - Vespasianus římským císařem
98 - 117 n.l. - Traianus prvním římským císařem neitalského původu
117 - 138 n.l. - Hadrián římským císařem
167 - 180 n.l. - války Římanů s Markomany, Kvády, Sarmaty a jinými barbarskými kmeny - tzv. Markomanské války.
132 - 135 n.l. - povstání Židů v Římě
Od diktatury k principátu
Do tzv. druhého triumvirátu se spojili Antonius, Octavian a Lepidus. Octavian se střetl s Antoniem a královnou Kleopatrou v námořní bitvě u mysu Actia;Aktia roku 31 před n. l. Nová území, která Caesar získal, se nazývala provincie.
Mezi spiklenci, kteří Caesara zavraždili, byl i jeho přítel Brutus. Antonius se zbavil Lepida a s královnou Kleopatrou ovládal Egypt;Afriku. Octavianově vládě se říká principát, protože jeho titul princeps znamená první muž ve státě. Caesar připojil k Římu nová rozsáhlá území; při těchto taženích sepsal dílo s názvem Zápisky o válce galské. Caesar si nechal udělit nový titul, stal se nejen diktátorem, ale i imperátorem.
Podle Caesarova jména Julius nechali senátoři pojmenovat měsíc červen. V roce 27 př. n. l. obnovil Octavian formálně v Římě republiku. Octavianův titul Augustu se používá jako jeho jméno a znamená Vznešený.
Římská civilizace, Řím za prvních císařů
V bitvě v Teutoburském lese na počátku 1. stol.n.l. vyhráli Germáni díky lsti a zrady. Germánský náčelník Arminius vedl Germány a zmasakroval v Teutoburském lese 3 římské legie, přičemž padl i římský vojevůdce Varus. Protože Římané dbali o čistotu těla, rádi navštěvovali veřejné lázně.
Římský most s vodovodem se nazývá aquadukt. Augustův vojevůdce jménem Drusus pronikl až k řece Labi v Germánii. Augustův nevlastní syn Tiberius se po smrti Octaviana ujal vlády.
Caligula byl synovec Tiberia a po jeho smrti usedl na trůn. Strýc šíleného císaře Caliguly se jmenoval Claudius a byl to velmi vzdělaný vládce. Vládce jménem Nero se zpočátku řídil radami svého učitele a filozofa, který se jmenoval Seneca.
Císař Nero byl velmi krutý, a proto se proti němu vojáci vzbouřili. Ve školách se používalo speciální počitadlo, kterému se říkalo abakus. Mezi Germánií a římskou říší tekla řeka Rýn. Provincie Británie se stala součástí římské říše za vlády císaře Klaudia.
Řím na vrcholu moci za Marka Aurelia
Syn císaře Vespasiana;Flavia se jmenoval Titus a po svém otci převzal trůn. Moudrý císař Marcus Aurelius napsal dílo Hovory k sobě. Město Pompeje bylo zničeno roku 79 výbuchem sopky Vesuvu.
Po Titovi nastoupil na trůn jeho bratr Domitianus, který byl zavražděn, a jeho smrtí vymřela dynastie Flaviovců .
Císař Hadrianus nechal v Británii vybudovat obranný val. Obranným valům, které Římané stavěli na římsko-germánských hranicích, se říkalo limes romanus. Valy sahaly až na Moravu. V markomanských válkách bojoval císař Marcus Aurelius proti Markomanům;Germánům.
Na východě bojoval Marcus Aurelius proti Parthům. Největší území ovládal Řím za císaře Marca Ulpia Trajána, který vládl v prvním. století n.l. Císař Flavius Vespasianus založil novou dynastii Flaviovců.
Vítězství císaře Traiana můžeme vidět na Traianově sloupu v Římě. Po Marcovi Aureliovi nastoupil na trůn jeho syn Commodus, byl však brzy zavražděn. Vojáci v císařské gardě si říkali pretoriáni.
Doba Caesarova a Augustova
V roce 60 př. Kr. dochází v Římě k nastolení 1. triumvirátu. V 1. triumvirátu se spojili tři významní muži Říma: Gaius Julius Caesar, Marcus Licinius Crassus a Gnaeus Pompeius.
Cílem 1. triumvirátu bylo omezit moc senátu - pilíře římské republiky. V roce 45př. Kr. porazil Caesar Pompeia a prohlásil se diktátorem. Caesar zavedl nový - juliánský kalendář, který platil až do 16. století po Kr.
V roce 44 př. n. l. byl Caesar zavražděn. Po smrti Caesara se o moc v republice vojenskou silou ucházeli Marcus Antonius a Octavianus. Námořní bitva, která rozhodla o dalším osudu Říma, se odehrála v roce 31př. Kr. u Actia, zvítězil v ní Octavianus a Egypt se tehdy stal provincií Říma.
Octavianus si vydobyl svrchované postavení, přijal jméno Augustus a stal se římským císařem. Augustus položil svými reformami a opatřeními základ k římskému císařství.
Caesar se chtěl dostat sám do čela římské republiky, roku 49 př. Kr. překročil říčku Rubicon, čímž rozpoutal občanskou válku. Augustus vládl Římu na přelomu letopočtu (27 př. Kr. - 14 po Kr.)