Referát - Stoletá válka
Stoletá válka
Ve stoleté válce stály proti sobě státy Anglie a Francie. V roce 1215 vydal v Anglii Jan Bezzemek Velkou listinu svobod, která znamenala výrazné oslabení královské moci. V první fázi bojů, kam spadá i bitva u Kresčaku, jíž se účastnil i Jan Lucemburský, měli výraznou převahu Angličané.
Velkou část Francie ovládl ve dvanáctém století anglický král Jindřich II. z rodu Plantagenovců. Stoletá válka začala v roce 1337 bojem o Flandry. Začátkem patnáctého. století se ve Francii začalo formovat silné lidové hnutí pod vedením Johanky z Arku.
Vojsko,v jehož čele byla Johanka z Arku, porazilo anglickou armádu při obléhání města Orléans. Johanka z Arku, která motivovala Francouze k odporu, byla nakonec upálena. V roce 1453 Francie válku s Anglií vyhrála.
Anglie a Francie spolu soupeřily už od jedenáctého století, kdy vládu nad Anglií převzal francouzský vévoda Vilém Dobyvatel, začal tak konkurovat francouzské dynastii Kapetovců. Bojeschopnost Francouzů oslabila morová epidemie.
Soupeření Anglie a Francie vyvrcholilo ve 14. a 15. století tzv. stoletou válkou. Stoletá válka trvala od roku 1337 do roku 1453. Vítěznou stranou stoleté války byla Francie pod vedením krále Karla VII. Hrdinkou francouzského odporu proti Anglii byla Johanka z Arku.
Na počátku stoleté války proti sobě stáli francouzský král Filip IV. a anglický král Eduard III. Po boku Francouzů proti Angličanům bojovali roku 1346 v bitvě u Kresčaku i český král z rodu Lucemburků. V průběhu 70. let 14. století byli Angličané z francouzské pevniny vytlačeni. Johanka z Arku bývá též nazývána Panna orleánská.
Po vymření francouzského rodu Kapetovců nastoupil Filip IV. z rodu Valois. Po prohrané bitvě u Poitiers upadl francouzský král Jan II. do anglického zajetí. Po vytlačení z Francie zůstalo Anglii jen několik přímořských měst, např. přístav Calais. Na počátku 15. století anglická vojska znovu obsadila francouzské území severně od řeky Loiry.
Počátky anglo-francouzského soupeření, počátky západoevropských parlamentů
Nejvýznamnějšími středověkými státy západní Evropy byla Anglie a Francie. Normanský vévoda Vilém byl leníkem francouzského krále a od roku 1066 též anglickým králem. Král Jan Bezzemek vydal roku 1215 dokument zvaný Velká listina svobod.
Po porážce anglického krále Jana Bezzemka roku 1214 byla Normandie znovu připojena k Francii. Za vlády krále Filipa II. se Francie stávala po vzoru Anglie centralizovaným státem. Proti snaze anglického krále Jana Bezzemka o soustředění moci vystupovali baroni a představitelé církve. Shromáždění baronů a představitelů církve se nazývalo velká rada. Velkou radu zpočátku svolával král.
Roku 1265 byl poprvé svolán anglický parlament. V anglickém parlamentu zasedali baroni, rytíři a měšťané. Horní komora anglického parlamentu byla nazývána komora lordů. Zárodkem budoucího francouzského parlamentu byly tzv. generální stavy. Představitelé vysoké šlechty v Anglii byli nazýváni barony. V polovině 12. století se anglickým králem stal Jindřich II. z rodu Plantagenetů. Rod Plantagenetů pocházel z Francie.
Francie proti Anglii - počátek konfliktu
Po pádu Karlovců se stal francouzským králem Hugo Kapet. Angličtí králové vlastnili od dob Viléma Dobyvatele rozsáhlá území ve Francii, což způsobovalo časté spory mezi oběma královstvími. Jindřich II. upevnil svou pozici v Anglii a během své vlády získal pod svou moc celou západní polovinu Francie.
Roku 1215 se v Anglii vzbouřili baroni, zajali slabého krále Jana Bezzemka a donutili ho podepsat Velkou listinu svobod. Velká listina svobod z roku 1215 nese název Magna charta libertatum. Anglický král Vilém Dobyvatel se po dobytí Anglie v bitvě u Hastingsu roku 1066 zmocnil veškeré půdy a vyhotovil její podrobný soupis. Vilém Dobyvatel rozdělil království na hrabství a ustavil v zemi své úředníky - šerify.
Francie byla rozdělena mezi mnoho vévodů a hrabat, kteří sice uznávali rod Kapetovců jako krále, ale byli samostatní a velmi mocní, zejména normanští vévodové. Roku 1154 se stal anglickým králem Jindřich II. z rodu Plantaženetů. Za vlády Jana, zvaného Bezzemek, Anglie ztrácí většinu pozemků ve Francii. Velká listina svobod omezila moc krále, zajistila šlechtě a některým městům řadu výsad a potvrdila již existující Velkou královskou radu, ze které časem vznikl parlament.
Ve Velké královské radě, ze které se později vyvinul parlament, zasedali nejvýznamnější šlechtici a církevní hodnostáři. Jindřich II. se pokusil s pomocí svého přítele Tomáše Becketa, kterého prosadil na místo arcibiskupa v Canterbury, podřídit si církev, což se mu nakonec nepodařilo. Francouzský král Filip II. August upevňuje svou moc a postupně vytlačuje Angličany z kontinentu. Po Janu Bezzemkovi nastoupil na anglický trůn jeho teprve devítiletý syn Jindřich III.
Anglie proti Francii - stoletá válka
Roku 1337 zahájil anglický král Eduard III. bojem o Flandry válku s Francií, která trvala přes sto let - proto je v dějinách známá jako stoletá válka. Angličané vítězí roku 1346 v bitvě u Kresčaku, ve které umírá i český král Jan Lucemburský, a získávají nad Francouzi převahu.
Francouzské vojsko s Janou z Arku v čele odrazilo roku 1429 anglický útok na město Orleáns. Francouzský král s pomocí mocných šlechticů Angličany vyhání a roku 1453 tedy definitivně končí stoletá válka.
Filip IV. Sličný rozšířil svou vládu na většinu Francie. Filip IV. začal svolávat generální stavy - středověkou obdobu parlamentu, v nichž zasedali volení zástupci stavů - šlechty, církve a královských měst. Na základech francouzské Velké rady vzniklo v Anglii stavovské zastupitelstvo - parlament.
Anglický parlament se ve 14. století rozděluje na horní sněmovnu lordů - kam patřili baroni a vysocí církevní hodnostáři, a dolní sněmovnu, kde zasedali zástupci hrabství a měst. Francie se počátkem 14. století snaží ovládnout bohaté hrabství flanderské, které ještě jako jedno z mála francouzských území vlastnila Anglie.
Okolo poloviny 14. století zasáhla Evropu epidemie moru, které podlehly statisíce lidí. Anglický král Jindřich V. využil zmatků ve Francii a snadno dobyl celý sever země včetně Paříže. Francouzský lid povstal proti anglickým vojákům a do čela se postavila mladá odvážná dívka Johanka z Arku. Johanka z Arku byla přesvědčena, že ji Bůh vyvolil, aby osvobodila Francii. Roku 1431 je Jana z Arku Angličany upálena a její smrt vyvolává celonárodní odpor.
Z rozsáhlých francouzských území, které Angličané dříve ovládali, jim po skončení stoleté války zůstává jen přístav Calais. Anglický král Eduard I. se jako první pokouší dobýt celé Britské ostrovy. Roku 1399 nastupuje na anglický trůn rod Lancasterů. Karel VII. se nechává korunovat v Remeši